Magazín
V magazínu naleznete aktuální články, tipy a novinky, které podporují finanční gramotnost a pomáhají pochopit složité ekonomické koncepty.
Spustili jsme penězovědu.cz
Skupina ČSOB a společnost Mastercard vytvořily komplexní vzdělávací portál o financích Penězověda. Určený je zejména pro učitele a rodiče, kteří na něm najdou vše, co potřebují pro výuku finanční gramotnosti ve školách a v rodinách. Společným cílem společností ČSOB a Mastercard je pomoci v tom, aby se výuka finanční gramotnosti stala pevnou součástí školního vyučování.
Podvodný e-shop – aneb „kdo chce víc, nemá nic“
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
Smishing – textující „rybář“
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.
Phishing – aneb útočník „rybaří“
Jak už název napovídá, jedná se o podvodnou techniku, při které se útočník snaží z velkého rybníku plného internetových uživatelů vylovit citlivá data těch nepozorných. Nejčastěji to jsou osobní informace a citlivá data jako přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví a jiným účtům a profilům a informace z platebních karet. Snaha může být také opačná. Tedy dostat škodlivý program do zařízení poškozeného.
ČBA varuje před útoky na klienty českých bank
Česká bankovní asociace (ČBA) upozorňuje na pokračující nárůst kybernetických útoků, které cílí na klienty bank po celé České republice. Jen za prvních sedm měsíců tohoto roku bylo napadeno 49 436 klientů, což představuje nárůst o 37 % oproti stejnému období loňského roku.
Policie ČR varuje před novou a velmi sofistikovanou vlnou internetových podvodů
Aktuálně se v České republice šíří nová a velmi sofistikovaná vlna internetových podvodů. Podvodníci se prostřednictvím hlasového automatu v telefonním hovoru vydávají za pracovníky Ministerstva financí či Finanční správy a informují o přeplatku na dani.
Volač a Klikač znovu v akci, tentokrát cílí na vaši platební kartu
Kyberpodvodníci nezahálí a aktuálně přichází s novým typem podvodu, který začíná rozesláním podvodného odkazu s apelem k aktualizaci bankovní aplikace. Pokud na něj kliknete, stáhnete si podvrženou aplikaci. Tato aktivita slouží jako impulz pro podvodníky k tomu, aby vás telefonicky kontaktovali a pod záminkou napadení vašeho účtu vás přiměli ke stažení další podvodné aplikace. A také k získání PINu k vaší kartě. Následně jste požádání o položení vašeho mobilního zařízení na vaši platební kartu. Telefon skrze čtečku NFC čipu přečte a přenese údaje o vaší kartě na zařízení útočníka, který již v danou chvíli stojí u bankomatu a vybírá z vašeho účtu hotovost.
...adresu máte? A mohla bych ji vidět?
V další vlně „smishingu“ (podvodné SMS zprávy) najdete hned několik typických znaků, že jde o podvod: neznámé telefonní číslo, špatnou češtinu nebo zkrácený odkaz, který vede na podvodnou stránku, navíc dost možná ani žádný balíček nečekáte.
Kyberzločinci se aktuálně vydávají za vaše známé ze sociálních sítí a hlásí: Vyhráli jste!
ČSOB varuje před dalším trikem kybernetických podvodníků. Opět berou útokem sociální sítě, ale používají nový trik. Oslovují lidi skrze jejich blízké. Sázejí na to, že pak napadený člověk ztratí ostražitost a vyzradí své citlivé údaje.
Volá POLICIE, hlásí mobil! Pozor, aby to nebyl tzv. spoofing
Spoofing je typ podvodného jednání v on-line prostoru, při kterém se někdo tváří jako někdo jiný. Případně něco jiného. Spoofovat, nebo chcete-li dokonale napodobovat, je možné telefonní čísla, ale třeba i IP adresy. A proč by měl někdo zájem se vydávat za někoho jiného? Zpravidla proto, aby pod záštitou důvěryhodné instituce nebo osoby, získal přístup k vašim důvěrným datům, či finančním prostředkům.
Pozor na „práci“ od kyberšmejdů, ať se jedním z nich nestanete!
ČSOB varuje před dalším trikem kybernetických podvodníků. Tentokrát oslovují lidi přes sociální sítě a lákají je na „snadný přivýdělek“. Vše se zdá jako nevinná hra, která však může skončit tím, že člověk nejen přijde o peníze, ale ještě se může dostat do křížku se zákonem.
Naši partneři
