Phishing – aneb útočník „rybaří“
Jak už název napovídá, jedná se o podvodnou techniku, při které se útočník snaží z velkého rybníku plného internetových uživatelů vylovit citlivá data těch nepozorných. Nejčastěji to jsou osobní informace a citlivá data jako přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví a jiným účtům a profilům a informace z platebních karet. Snaha může být také opačná. Tedy dostat škodlivý program do zařízení poškozeného.
Jak se bránit?
- Vždy se zastavte a než cokoliv uděláte, tak se zamyslete.
- Nedělejte věci v internetovém prostředí automaticky.
- Odpovězte si na otázku: Zachoval/a bych se stejně i ve fyzickém světě?
- Nátlak, naléhání a nutnost něco hned teď dělat, je varovné znamení.
- Nenechte se do ničeho nutit.
- Máte pochybnosti? Ověřte si váš postup. Zavolejte klidně na tísňovou linku 158.
Naprostým základem jak nebýt uloven, je ověřovat si informace. Aktivně a z jiného zdroje než přichází.
Související články
Podvodný e-shop – aneb „kdo chce víc, nemá nic“
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
Smishing – textující „rybář“
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.