Kyberpodvody

V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.

Jak už název napovídá, jedná se o podvodnou techniku, při které se útočník snaží z velkého rybníku plného internetových uživatelů vylovit citlivá data těch nepozorných. Nejčastěji to jsou osobní informace a citlivá data jako přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví a jiným účtům a profilům a informace z platebních karet. Snaha může být také opačná. Tedy dostat škodlivý program do zařízení poškozeného.

Česká bankovní asociace (ČBA) upozorňuje na pokračující nárůst kybernetických útoků, které cílí na klienty bank po celé České republice. Jen za prvních sedm měsíců tohoto roku bylo napadeno 49 436 klientů, což představuje nárůst o 37 % oproti stejnému období loňského roku.

Aktuálně se v České republice šíří nová a velmi sofistikovaná vlna internetových podvodů. Podvodníci se prostřednictvím hlasového automatu v telefonním hovoru vydávají za pracovníky Ministerstva financí či Finanční správy a informují o přeplatku na dani.

V další vlně „smishingu“ (podvodné SMS zprávy) najdete hned několik typických znaků, že jde o podvod: neznámé telefonní číslo, špatnou češtinu nebo zkrácený odkaz, který vede na podvodnou stránku, navíc dost možná ani žádný balíček nečekáte.