Kyberzločinci se aktuálně vydávají za vaše známé ze sociálních sítí a hlásí: Vyhráli jste!
ČSOB varuje před dalším trikem kybernetických podvodníků. Opět berou útokem sociální sítě, ale používají nový trik. Oslovují lidi skrze jejich blízké. Sázejí na to, že pak napadený člověk ztratí ostražitost a vyzradí své citlivé údaje.
Pokud vám od někoho z vašich kontaktů na Facebooku nebo Messengeru dorazí informace o tom, že jste se stali vítězi soutěže, kterou jste pravděpodobně ani nehráli, zbystřete. A to bez ohledu na to, kdo vám tuto zdánlivě skvělou zprávu posílá. Hned vzápětí totiž budete vyzváni k předání údajů, které byste nikdy neměli dávat nikomu.
Jiný trik má stále stejný cíl. Tím je získat od lidí přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, kompletní údaje k platební kartě, autorizační SMS kódy, dokonce i telefonní číslo nebo číslo jejich SIM karty. Pokud lidé na trik s výhrou podvodníkovi skočí, tak pak tyto údaje útočníkovi předávají v rámci rozhovoru, nebo skrze zaslaný link odkazující na podvržené stránky internetového bankovnictví. Je třeba být ostražitý a nepodlehnout iluzi, že když je zpráva od známého, je to v pořádku. Není!
Bude-li vás pod záminkou výhry někdo z vašich přátel kontaktovat, ověřte si mimo jiné i to, zda vám tuto zprávu daná osoba opravdu posílá. Ideálně zvolte jinou cestu – jinou aplikaci, telefonní hovor. Jinak stále platí, že přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, PINy ke kartám či autorizační kódy patří pouze vám a není radno je předávat třetím osobám. Nedovolte útočníkům okrádat vás skrze zneužití vašich blízkých. Braňte se rozumem.
Související články
Podvodný e-shop – aneb „kdo chce víc, nemá nic“
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
Smishing – textující „rybář“
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.
Pozvěte odborníka k sobě do třídy
Naši partneři
