Volá POLICIE, hlásí mobil! Pozor, aby to nebyl tzv. spoofing
Spoofing je typ podvodného jednání v on-line prostoru, při kterém se někdo tváří jako někdo jiný. Případně něco jiného. Spoofovat, nebo chcete-li dokonale napodobovat, je možné telefonní čísla, ale třeba i IP adresy. A proč by měl někdo zájem se vydávat za někoho jiného? Zpravidla proto, aby pod záštitou důvěryhodné instituce nebo osoby, získal přístup k vašim důvěrným datům, či finančním prostředkům.
Jaké jsou strategie používání spoofingu
Možná už jste se i vy stali obětí spoofingu, když jste zvedli telefonní hovor tvářící se jako od vaší banky. Když se totiž útočníkům podaří úspěšně naspoofovat její číslo, vám se na displeji zobrazí legitimní číslo banky. Na druhém konci ovšem není vaše banka, ale podvodník. Samozřejmě, že spoofovat čísla lze i na soukromé úrovni, nicméně motivací takových hovorů nejspíš nebude vás okrást. Jak z popisu události vyplývá, spoofing jde ruku v ruce s tzv. vishingem – podvodným jednáním prostřednictvím telefonního hovoru, kterému jsme se věnovali již dříve.
Jak poznám naspoofovaný hovor a jak na něj mám reagovat?
Nepoznáte. Respektive určitě ne na první pohled. Zkrátka jen musíte být obezřetní a vnímat, zda se vás volající v průběhu hovoru neptá na vaše přístupové údaje do internetového bankovnictví, na číslo vaší karty, SMS kódy, PINy. Zda na vás nevyvíjí nátlak, nebo naopak se vás nesnaží vmanipulovat do výhodných investic. Navíc vždy máte možnost takový hovor ukončit a do vaší banky (či jiné instituce) si zavolat skrze oficiální kontakt. Vždy se snažte zachovat chladnou hlavu a braňte se rozumem.
Související články
Podvodný e-shop – aneb „kdo chce víc, nemá nic“
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
Smishing – textující „rybář“
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.
Pozvěte odborníka k sobě do třídy
Naši partneři
