Víte, že více než třetina dětí dostane mobil v první třídě?
U malých školáků a školaček dnes existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že ještě nemají vlastní mobilní telefon. A pokud jste prozatím touze vašeho dítěte po malé chytré krabičce odolali, je dost možné, že je posledním ve třídě.
Dříve či později vás to stejně čeká. Už 34 % dětí dostane mobil v první třídě, tedy ve věku šesti sedmi let. Do dvanáctého roku života má pak telefon 94 % dětí. Vyplývá to z průzkumu Poštovní spořitelny.
Mobilní telefon je dnes naprosto přirozenou součástí života nás všech a jak ukázal průzkum, neobejdou se bez něj ani malé děti. Přináší jim pocit důležitosti a zároveň pomáhá v samostatnosti a orientaci v digitálním světě. Jenže nekontrolovaný přístup k internetu, digitálním službám a sociálním sítím přináší obrovské množství rizik, která si mnohdy rodiče neuvědomují.
„S prvním telefonem získává dítě často volný přístup k internetu, kde je přitom ohroženo kyberkriminalitou. I proto jsme rozjeli společný program s policejními preventisty a chodíme si do škol s dětmi povídat o nástrahách v digitálním prostředí,“ říká Jitka Hajičová z programu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy.
„Neustále stoupá počet dětí, které se na nás obrací s tématy jako sexting, kyberšikana, obtěžování, lákání na schůzku nebo nebezpečné výzvy na internetu. Nejčastějším problémem je kyberstalking, tedy dlouhodobé a stupňované pronásledování oběti pomocí informačních technologií,“ potvrzuje Regina Jandová z Linky Bezpečí.
5 tipů pro rodiče dětí s mobilem
1. Děti by neměly mít volný přístup na internet, kde je spousta nevhodného obsahu. Ujistěte se, že mají zapnutý rodičovský zámek, ke kterému máte kód jen vy, a že tak můžete kontrolovat, na jaké weby se dostanou.
2. Dejte si pozor, aby nemohly v aplikacích a na internetu nakupovat na vaši platební kartu. Častokrát jde o mikroplatby, kterých si nemusíte hned všimnout, ale které mohou postupně naskákat do velkých částek.
3. Otevřeně s dětmi mluvte o rizicích, která na internetu a sociálních sítích číhají. Ujistěte je, že se s vámi kdykoli můžou poradit, pokud by něčemu nerozuměly, nebo si nevěděly rady. Vysvětlujte jim zásady bezpečného chování v online světě na příkladech a příbězích – ty si děti zapamatují mnohem lépe, než seznam teoretických pouček.
4. Vzdělávejte se a jděte příkladem! Chováte se na internetu zodpovědně? Máte bezpečná hesla? Přemýšlíte nad tím, co sdílet a nesdílet na sociálních sítích? Víte, jak poznat podvodný e-mail? Pokud si nejste jistí, začněte u sebe a pomáhejte si navzájem.
5. Buďte s nimi, ne proti nim. Od určitého věku vašim dětem jen těžko zabráníte používání sociálních sítí, a to nejen Facebooku, ale i Instagramu, TikToku, a třeba mnohých dalších, které teprve vzniknou. Přihlaste se k sítím, které vaše dítě používá, propojte se, a snažte se jim porozumět, spíš než jenom kritizovat. Tak můžete odhalit případná rizika snáze a věcně je s dětmi probrat.
Související články
Podvodný e-shop – aneb „kdo chce víc, nemá nic“
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
Smishing – textující „rybář“
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.