ČSOB upozorňuje na nový podlý trik kyberpodvodníků. K první „investici“ zneužívají účty dobročinných firem
ČSOB varuje před novou podlou taktikou z oblasti investičních podvodů. Kyberpodvodníci se v ní snaží obalamutit důvěřivce tím, že jim pro první investici nabídnou český účet, často velké dobročinné organizace, která věří, že jde o nezištný dar. Pro další a mnohem vyšší investice už jsou takto zmanipulovaným lidem nabízeny zahraniční účty, kde se po penězích slehne zem.
„Je to pro nás poměrně nová finta. Celý podvod začíná kliknutím na reklamu, která nabízí lákavé investiční služby řízené analytikem a umělou inteligencí, samozřejmě se zaručenými zisky. Po vyplnění online údajů se podvodníci ozvou své chycené oběti telefonicky a nabízejí jí první, takzvanou zkušební investici, která je v nižší částce, obvykle kolem 6 000 korun, a vypadá zcela bezpečně. Posílá se totiž na standardně vypadající české číslo účtu. Brzy po falešné investici dostane oběť informaci, že tento první vklad byl zhodnocený úspěšně,“ popisuje první kroky podvodníků Petr Vosála, manažer bezpečnosti digitálních kanálů skupiny ČSOB.
Jak podvod probíhá:
Lidé kliknou na internetu na lákavou investiční příležitost.
Důvěřivec vyplňuje své kontaktní údaje.
Brzy je kontaktován podvodníkem, který ho přesvědčí k první investici v malé částce na český účet.
Malá částka přichází na účet velké dobročinné společnosti, která věří, že jde o nezištný dar.
Podvodník získává čas, ve kterém oběť definitivně přesvědčí a zmanipuluje pro další investice, tentokrát na zahraniční účty podvodníků.
„Peníze ze zkušební platby ale falešní analytici posílají na české účty různých velkých dobročinných organizací, protože z pohledu oběti vypadá důvěryhodněji, a navíc to následně ztíží jejich včasné odhalení. Platba se může ve větším množství finančních darů snadněji ztratit a je obtížné detekovat jejich propojení se zaslanými penězi. Po zdánlivě úspěšném prvním kroku pak podvodníci hlásí svému klientovi, že se vklad zhodnotil velmi úspěšně. A rovnou začínají nabádat k vyšším investicím, které už ale směřují na zahraniční účty podvodníků,“ doplňuje Vosála.
Jednou z takových organizací, kterou pro svou nekalou činnost podvodníci zneužili, je například i Člověk v tísni. „Díky jedné z našich dárkyní, která takto naletěla a nevědomě nám zaslala peníze, se nám podařilo odhalit už několik desítek plateb z různých účtů. Tyto peníze teď vracíme ve spolupráci s Policií ČR zpět podvedeným lidem. Je nám velmi líto, že se najdou ve společnosti lidé, kteří jsou ve svých podvodných praktikách schopní zajít až tak daleko, že zneužívají veřejné účty dobročinných organizací,“ dodává Tomáš Vyhnálek, vedoucí oddělení fundraisingu v neziskové organizaci Člověk v tísni.
Odborníci z banky i neziskovky radí velmi pečlivě prověřovat každou jednotlivou investiční nabídku a jejího poskytovatele a zejména v případě investic nedělat žádná rychlá, unáhlená rozhodnutí pod tlakem. Samozřejmě také platí pravidlo přísné ochrany osobních údajů, tedy nesdělovat nikomu vlastní citlivé údaje.
„Pokud už někdo provedl podezřelou platbu a zjistí to zpětně, vždy doporučujeme, aby nás neprodleně kontaktoval,“ uzavírá Vosála.
Související články
Podvodný e-shop – aneb „kdo chce víc, nemá nic“
Pohodlné nákupy veškerého zboží z domova s doručením až ke dveřím jsou už běžnou rutinou. Stejně tak jako zakládání falešných e-shopů podvodníky. Nelze konkretizovat druh zboží, na který se podvodníci zaměřují. Může jít o běžné, sezonní, ale i nedostatkové zboží. Hlavním vodítkem, které by nás mělo upozornit, že je něco špatně, je nízká cena, nebo zboží, které jinde není. Levné neznamená ověřený e-shop.
Smishing – textující „rybář“
I v tomto případě útočník loví citlivá data, ale využívá k tomu formu textové komunikace. Přijde Vám zpráva do Messengeru, na Whatsapp, do e-mailu. Útočník má jediný cíl a to je přesměrovat Vás z těchto komunikačních platforem na falešnou stránku. Ta bude k nerozeznání od originální internetové stránky Vaší banky, e-mailového účtu, portálu identity občana či platební brány pro zadávání dat z platební karty. Způsobů jak se nás snaží přesvědčit, že mám na falešný odkaz kliknout je obrovské množství. A některé jsou velmi uvěřitelné.
Vishing – volající „rybář“
V tomto případě se nás snaží útočník ulovit pomocí telefonického hovoru. Využívá k tomu lidskou důvěřivost, kterou podepře naléháním a předstíraným ohrožením našich peněz. Bankéř, technik z bezpečnostního oddělení banky či policista Vám sice může zavolat, ale NIKDY po vás nebude chtít součinnost s aktuální záchranou vašich peněz. To udělá banka sama, automaticky a vy nemusíte peníze vybírat ani je někam převádět. Banka Vám ale může doporučit, ať neděláte nějaký úkon. Např. nepřevádíte peníze na účet, který byl použit v minulosti při podvodu.
Pozvěte odborníka k sobě do třídy
Naši partneři
